Mapa - Velyki Soročynci (Velyki Sorochyntsi)

Velyki Soročynci (Velyki Sorochyntsi)
Velyki Soročynci je ukrajinská vesnice, ležící na řece Psel 26 km severovýchodně od Myrhorodu. Je sídlem stejnojmenného selsovětu v Poltavské oblasti a žije v ní obyvatel.

První písemná zmínka o Soročyncích pochází ze dvacátých let 17. století, roku 1648 zde vznikla kozácká Soročynská sotňa. V roce 1906 proběhlo v Soročyncích povstání rolníků proti carskému režimu, jehož potlačení vylíčil Vladimír Galaktionovič Korolenko ve spise Soročynská tragédie. V letech 1925 až 1931 se vesnice jmenovala Neronovyči na počest bolševického vojenského komisaře Jevhena Neronovyče, který zde byl v roce 1918 popraven ukrajinskými nacionalisty.

V roce 1809 se tu narodil spisovatel Nikolaj Vasiljevič Gogol, který má v obci pomník a muzeum. Nachází se zde dílna lidových řemesel Poltavčanka založená v roce 1923 a Spaso-preobraženská cerkev ve stylu ukrajinského baroka. Vyhlášený je Soročynský jarmark, který se koná každoročně v druhé polovině srpna a v roce 1999 se stal národním trhem. Gogol o něm napsal povídku Soročinský jarmark, která se stala předlohou stejnojmenné komické opery Modesta Petroviče Musorgského.

 
Mapa - Velyki Soročynci (Velyki Sorochyntsi)
Mapa
Microsoft Bing - Mapa - Velyki Soročynci
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Velyki Soročynci
OpenStreetMap
Mapa - Velyki Soročynci - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Velyki Soročynci - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Velyki Soročynci - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Velyki Soročynci - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Velyki Soročynci - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Velyki Soročynci - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Velyki Soročynci - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Velyki Soročynci - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Velyki Soročynci - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Ukrajina
Ukrajinská vlajka
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě. Rozlohou je Ukrajina druhou největší zemí Evropy po evropské části Ruské federace, se kterou na východě a severovýchodě sousedí. Na východní části jejího území vznikly, až na několik výjimek mezinárodně neuznané, Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika. Na jihozápadě sousedí s Rumunskem, Moldavskem a mezinárodně neuznaným Podněstřím, na západě jsou jejími sousedy Maďarsko, Slovensko a Polsko, na severu Bělorusko a na východě Ruská federace. Jižní hranice státu tvoří Černé a Azovské moře, přičemž mezi těmito moři se nachází poloostrov Krym, který je de iure součástí Ukrajiny, ale de facto jej od roku 2014 ovládá Ruská federace. Ukrajina má rozlohu 603 628 km². S populací asi 41,7 milionu lidí je osmou nejlidnatější zemí Evropy. Hlavní a největší město Kyjev leží na Dněpru, nejdelší a nejdůležitější ukrajinské řece.

Území dnešní Ukrajiny je obydleno přibližně od roku 32 000 př. n. l. Neslo postupně různé názvy pocházející od Skytů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. v oblasti mezi Karpaty a Dněprem na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km².
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
UAH Ukrajinská hřivna (Ukrainian hryvnia) â‚´ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
HU Maďarština (Hungarian language)
PL Polština (Polish language)
RU Ruština (Russian language)
UK Ukrajinština (Ukrainian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Bělorusko 
  •  Maďarsko 
  •  Moldavsko 
  •  Polsko 
  •  Rumunsko 
  •  Rusko 
  •  Slovensko